aktuality

11. září 2011 Napajedla

MŠE SVATÁ A MODLITBA U HROBU ANIČKY ZELÍKOVÉ V NAPAJEDLÍCH [více]

25. března 2011 Napajedla

Pouť za nenarozené děti v Napajedlích [více]

 

Anička Zelíková

 

Fotogalerie
Kostel svatého Bartoloměje v Napajedlích

Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje


Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje


Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje


Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje


Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje


Kostel svatého Bartoloměje


Historie kostela svatého Bartoloměje

Farní kostel svatého Bartoloměje byl vystavěn v letech 1710 - 1712 nákladem majitele napajedelského panství Adama Jáchyma z Rottalu (1708 - 1746) a péčí jeho matky Anny Markéty z Rottalu, rozené z Herberštejna. Vysvěcen byl roku 1741 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem hrabětem z Lichtenštejn - Kastelkornu. Stavba v barokním slohu je 38 m dlouhá, 15 m široká, věž je umístěna na západní vstupní straně.

Kostel svatého Bartoloměje nebyl první církevní stavbou tohoto jména v Napajedlích. Již v roce 1418 se v pramenech připomíná napajedelský farář Mikuláš. Původní kostel svatého Bartoloměje stával v bezprostřední blízkosti městského tržiště vedle fary, sloužil také jako pohřebiště rodu Žerotínů a Vartemberků. Byl zde oltář svatého Rocha a svatého Šebestiána, postavený na odvrácení moru, který město sužoval roku 1566. Roku 1580 nechal vystavět při kostele věž Jan Dětřich ze Žerotína s manželkou Barborou z Bibrštejna. Koncem 16. století po Kr. byl tento kostel renovován, ale o sto let později již rozrůstajícímu se městu kapacitou nevyhovoval, proto majitelé panství přistoupili ke stavbě kostela nového. Aby vynikla majestátnost nové stavby, byl odbourán i kopeček, na kterém starý kostel stával, pozůstatky šlechty byly přeneseny do nového kostela, ve kterém jeho stavitelé uplatnili také některé stavební prvky a sochy ze staré stavby.

Interiér kostela svatého Bartoloměje prodělal od dob svého založení několik úprav, nejrozsáhlejší na přelomu 19. a 20. století po Kr., poslední v roce 2001. Mramorový oltář, kazatelna a křtitelnice (zhotovila firma Jan Beck, Kroměříž) byly pořízeny v letech 1902 - 1909, stejně jako kostelní lavice. Obraz nad hlavním oltářem z roku 1809 představuje svatého Bartoloměje a je dílem Františka Kančice, generálního ředitele vídeňské akademie. V roce 1862 jej restauroval jeho žák Adam Brenner, později akad. mal. Jano Köhler, který se podílel na restaurování chrámu na počátku 20. století po Kr. Po stranách oltáře jsou sochy svatého Ondřeje a svatého Jakuba. Barevná okna - vitráže nad oltářem (Nejsvětější Trojice, svatá Ludmila, svatý Václav) byla pořízena roku 1893. Pod nimi jsou umístěny čtyři dřevěné barokní sochy evangelistů (svatý Matouš, svatý Marek, svatý Lukáš a svatý Jan).

Nad místy, kde stávaly boční barokní dřevěné oltáře (Matky Boží a svatého Floriána), jsou dva obrazy od neznámých autorů - Nanebevzetí Panny Marie, svatý Cyril a svatý Metoděj. Křížová cesta byla vytvořena v pozdně barokním stylu.

Nejstaršími památkami v kostele jsou dva renesanční náhrobky Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (datovány 1568), zasazené ve zdi po stranách hlavního vchodu, které byly přeneseny ze starého kostela. Další náhrobky jsou vsazeny v podlaze pod novodobou dlažbou, zčásti zakryty lavicemi (Magdalena z Kunovic, 1590).

V první třetině pravé části kostelní lodi je vchod do krypty, v současné době nepřístupné, kam byly údajně přeneseny ze starého kostela ostatky sedmi pánů ze Žerotína a dvou Vartemberků. V hrobce byla také pohřbena Marie Terezie Cobenzlová, její pozůstatky byly přemístěny roku 1828 do hrobky nové kaple na hřbitově. V západní části kostela je situován chór (kůr) s varhanami, které byly několikrát renovovány, na rekonstrukci roku 1896 se podílel hudební skladatel Josef Nešvera.

V kostelní věži jsou dva zvony z někdejších šesti, které musely být za světových válek odevzdány, umíráček z roku 1774 (vyrobila firma V. Obletter, Olomouc) a Svatý Václav z roku 1949. Průčelí chrámu zdobí sochy svatého Petra a svatého Pavla pocházející údajně ze starého kostela, nad pravoúhlým portálem je vsazen erb rodu Rottalů a letopočet 1712 - rok dokončení stavby. Kolem kostela se rozkládal až do roku 1784 hřbitov, připomínají ho čtyři náhrobní kameny z 18. století po Kr. vložené do zdi farní zahrady. Kamenná socha Panny Marie pochází z roku 1879. Schodiště ke kostelu bylo postaveno roku 1885, renovováno v letech 1901 - 1932, zdobily ho původně sochy ze starého kostela (svatý Jan, Panna Maria Bolestná), v 19. století po Kr. byly doplněny sochami svatého Cyrila a svatého Metoděje, svaté Ludmily a svatého Václava (firma J. Beck, Kroměříž).

Kamenný kříž pod schodištěm stojí podle tradice v místech, kde býval oltář starého kostela, pocházel z poloviny 18. století po Kr. V barokním stylu je zhotovena rovněž socha svatého Floriána a budova fary.

Anička Zelíková

Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková


Osobní věci Aničky Zelíkové

Anička Zelíková
Anička Zelíková
Anička Zelíková


Anička Zelíková